Rok 2024 se nezadržitelně rozeběhl, ovšem mnohá města i státy po celém světě stále čelí starým známým problémům. Dochází ke zrychlování klimatických změn, ekonomiky jsou pod čím dál větším tlakem a spotřebitelé se potýkají s inflací a vysokými účty za energie.

Na druhé straně letošní rok vnáší do problematiky nový optimismus a nadějné vyhlídky. Neustále totiž objevujeme další způsoby, jak nám můžou technologie (mezi nimi třeba internet věcí (IoT)), pomoci řešit aktuální problémy – ať už právě teď, nebo z dlouhodobého hlediska..

Přechod z tradičního osvětlení na LED technologie není nic nového pod sluncem. Stále se ale setkáváme s nepochopením výhod, které LED osvětlení a jeho úspory energie přináší. Většina lidí si sice uvědomuje energetickou úspornost LED – ta je mimochodem proti konvenčnímu osvětlení minimálně o 50 % účinnější – zdaleka ale nevyužíváme její plný potenciál.

Jen pro vaši představu – přechodem na systém propojeného LED osvětlení, řízeného softwarem, dokážou města snížit svou spotřebu energie až o 80 %. Na celosvětové spotřebě energie se podílejí ze 78 procent, z toho na osvětlení připadá 40 procent. Kdyby každé město evropské sedmadvacítky přešlo na energeticky úsporný systém propojeného LED osvětlení, ušetřily by členské státy takové množství energie, které by dokázalo pohánět 55 milionů elektromobilů ročně.

Úspory energie jsou však jen jednou stranou mince. Výše popsaný scénář by dokázal ušetřit náklady v hodnotě víc než 65 miliard eur. Dokážete si představit, kolik užitku by tyto peníze přinesly rodinám, které se potýkají se současnou náročnou ekonomickou situací?

Málokdo si asi dovede tak vysoké částky skutečně představit, proto vám zkusíme data přiblížit v menším měřítku.

Přechod na energeticky úsporné LED osvětlení je skutečně to nejúčinnější a nejdůležitější, co nyní můžeme pro klima udělat.

Městské rozpočty jsou napjaté. Ať už je důvodem zotavování po pandemii covidu, nebo globální dopad války na Ukrajině, faktem zůstává, že mnoho ekonomik se nachází v bodě zlomu. Městské samosprávy sice mohou chtít rozšiřovat a modernizovat svou infrastrukturu, často ale na své záměry nemají dostatek prostředků.

Naštěstí pro nás do problematiky začínají vstupovat vlády. Postupně vznikají programy financování, které slibují podporu infrastrukturním projektům a pomáhají městům stát se udržitelným a pohodlným místem k životu.

Příkladem může být Zelená dohoda pro Evropu, jež slibuje poskytnout biliony eur městům, která chtějí zvýšit energetickou účinnost svých veřejných budov, zlepšit mobilitu nebo vytvořit pracovní místa pro budoucí generace. V USA představuje zákon o snižování inflace (IRA) největší investici do klimatu a energetiky v americké historii, jež Spojeným státům umožní „řešit klimatickou krizi a prosazovat environmentální spravedlnost“. V Asii zase spustili Fond infrastruktury ASEAN, který sdružuje státy jihovýchodní Asie a vede je ke spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje.

A co to vlastně pro nás znamená? Jakmile začnou města uvažovat, jak modernizovat svoji infrastrukturu a využívat internet věcí, budou mít na cestě v boji s klimatickou změnou o překážku méně.

Dopravní průmysl si stanovil za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Tento ambiciózní záměr se zdá ještě náročnější, když si uvědomíme, že 72 % všech emisí skleníkových plynů v dopravě pochází z osobních a nákladních automobilů. Jak radikálně snížit emise z miliard vozidel, které jezdí po silnicích? Přechodem na elektrický pohon.

Ačkoliv se zavádění elektromobilů v posledních letech zrychlilo, kamenem úrazu zůstává nedostatek dobíjecích stanic ve městech a obcích. Jako spotřebitelé si totiž nadevše ceníme pohodlí. Pokud bude mnohem obtížnější dostat se elektromobilem z bodu A do bodu B, než je tomu u vozidel na fosilní paliva, auta poháněná bateriemi nikdy nedosáhnou masové obliby.

A jak to souvisí s internetem věcí? Systém propojeného LED osvětlení na ulicích mohou města využít k celé řadě funkcí, a to od širokopásmového přístupového bodu (tedy zdroje internetu) až po nabíječky pro elektromobily zabudované přímo ve sloupech veřejného osvětlení. Přechodem na pouliční LED osvětlení či využitím inteligentních budov by úspory elektrické energie mohly kompenzovat vyšší zatížení elektrické sítě. Řešení by navíc dokázalo udržet nízké náklady a snižovat poptávku po výrobě elektrické energie.

Evropské nařízení zakazující výrobu a dovoz konvenčních rtuťových výbojek a dalších zastaralých typů zářivek způsobilo, že v roce 2023 tato svítidla z evropských obchodů v podstatě zmizela. Zákaz ze strany EU nebyl ničím překvapivým, protože konvenční zářivky jsou neúčinné a obsahují škodlivé látky jako fosfor a rtuť. Nařízení dále urychlilo přechod na energeticky úsporná LED svítidla.

Jednat správně bývá snadné, když nemáte jinou možnost. Teorie paradoxu volby říká, že příliš mnoho možností nám ve skutečnosti rozhodování spíše komplikuje. Místo aby nám poskytovalo svobodu, dlouhodobě nám způsobuje daleko větší stres. Zákaz konvenčních zářivek ze strany EU tak majitele budov a rozhodovací orgány měst zbavil jedné z možností a přiměl je uvažovat o LED technologii nejen jako o lepší, ale i jediné správné volbě.

Pro poskytovatele propojeného LED osvětlení a řešení IoT tak tisíce měst a podniků, které se chystají modernizovat svá stávající osvětlení, představují nové obchodní příležitosti.